2 | Svobodní zednáři

Palác Salm-Reifferscheidtů – sídlo zednářské lóže

Brněnský textilní průmysl na konci 18. století utěšeně vzkvétal, ale co do významu se zdejší produkce zdaleka nemohla rovnat výrobkům z vyspělejších severských zemí. Primát v tomto ohledu držela především Británie. Tu si za cíl své dobrodružné výpravy vybral Hugo Franz Salm-Reifferscheidt (1776–1836), syn majitele rájeckého a blanenského panství a zakladatele brněnské zednářské lóže zvané Zur aufgehenden Sonne im Orient neboli U vycházejícího slunce na východě, starohraběte Karla Josefa Salm-Reifferscheidta.

 

Blasius Höfel – Portrét starohraběte Huga Franze Salm-Reifferscheidta vzniklý před rokem 1838. Foto: © MZK

Josef Hickel – Portrét starohraběte Karla Josefa, starohraběte ze Salm-Reifferscheidtu (malba ze sbírek Státního zámku Rájec nad Svitavou). Foto: © Jaroslav Prokop

Mladý Hugo Franz, inspirovaný myšlenkami svobodných zednářů, se v roce 1801 rozhodl pozdvihnout úroveň místního podnikání a vypravil se na tajnou výpravu do Anglie, aby zde uloupil plány tehdy nejmodernějších textilních strojů. V převleku za dělníka se nechal zaměstnat v několika fabrikách a postupně získal 18 plánů ke všem tehdy známým spřádacím strojům. Na vlastním těle je posléze pašoval domů a riskoval tak velmi tvrdý trest – na vývoz strojů či jen jejich plánů bylo embargo, za nějž anglické soudy udělovaly doživotní žalář v australské Botany Bay.

Moravskému šlechtici se však podařilo obelhat celníky a přes Hamburk se dostat zpět do Brna, kde založil Verein zur Anlage einer Wollen-Maschinen-Spinnerei nach englischer Art čili Společnost pro zřízení strojní přádelny vlny na anglický způsob, a roku 1804 v přádelně Hopf und Bräunlich na Cejlu a v Maillardově manufaktuře na Údolní ulici uvedl do provozu první, světové produkci konkurenceschopné spřádací stroje. Úroveň brněnských vlněných tkanin se v několika následujících letech natolik zvýšila, že začaly být žádány nejen v habsburské monarchii, ale poptávka po nich vzrostla i v ostatních evropských zemích.

Richard Feder

Plán spřádacího stroje s osmdesáti cívkami, který roku 1801 přivezl z Anglie Hugo Franz Salm-Reifferscheidt. Foto © Státní zámek v Rájci nad Svitavou

Jedenáct plánů se dodnes dochovalo ve fondech knihovny rájeckého zámku. Tvoří unikátní soubor dokládající jak úroveň technologie strojního zpracování vlny na přelomu 18. a 19. století, tak cíle a prostředky tehdy ojedinělé průmyslové špionáže.

Starohrabě Hugo Franz Salm-Reifferscheidt se však o pokrok zasloužil i v několika dalších oborech. Pro brněnskou kulturu bylo jistě nejvýznamnějším počinem založení Františkova muzea roku 1817, avšak výrazně se také podepsal na zlepšení zdraví moravského lidu. Na svém panství zavedl očkování proti neštovicím a vzteklině a říká se, že nedůvěřivé vesničany přesvědčoval tak, že první vakcínu aplikoval sám sobě. Pověstnými se staly také jeho chemické pokusy v zámecké laboratoři i jeho výzkumná expedice na dno propasti Macocha v Moravském krasu.

Salmovský palác, kde trávil mnohé dny svého plodného života, musel bohužel ustoupit regulaci vnitřního města, dnes se z něj zachoval jen portál zdobící dům na nároží Josefské a Masarykovy ulice.

Richard Feder

Palác Salm-Reifferscheidtů v Brně, sídlo Salmovy zednářské lóže před zbořením. Foto © AMB

Následuje zastavení 3 | Offermannův dům

Bašty 416/8


Oscanujte prosím tento QR kód svým
telefonem nebo tabletem.
Stezka funguje pouze
pro chytré telefony a tablety.