2 | ŽIDOVSKÝ PLÁCEK

Po stopách nejstarších židovských dějin v královském městě Brně.

Předchůdcem města Brna byly na začátku 13. století čtyři samostatné osady, sousedící spolu na území současného historického jádra pod ochranou přemyslovského hradiště na Petrově. Vedle tří osad obývaných Němci, Čechy a kolonisty z Flander se zde nacházela i nevelká ves s domy patřícími Židům. Rozkládala se na dohled od knížecího sídla mezi později vyměřeným Zelným trhem a českou osadou, založenou kolem dnešní Josefské ulice. Význam nevelké osady pod ochranou panovníka, která patřila po Olomouci k nejstarším židovským sídlům na Moravě, vzrostl po roce 1243, kdy král Václav I. udělil Brnu městská práva. Samostatné osady byly sloučeny, a jak bylo u královských měst té doby obvyklé, nedlouho na to obehnány hradbami. Někdejší židovská osada se stala součástí tak zvané Měnínské čtvrti. Tvořil ji shluk domů se synagogou, židovskou školou, špitálem a jatkami v blízkosti Židovské ulice, která vedla od Židovské brány, prolomené v městských hradbách.

Židovské osídlení Brna v 15. století. Kresba © Jaroslav Klenovský

Král Přemysl Otakar II. poskytl brněnským Židům ochranu a do čela jejich samosprávy postavil schváleného křesťanského konšela, který měl zároveň funkci židovského rychtáře. Počet obyvatel v židovské čtvrti stoupl zejména během vlády Lucemburků, kdy ve městě nalezli útočiště pronásledovaní Židé z německých zemí. Podle berních rejstříků z roku 1365 žilo v Brně z celkových asi osmi tisíc obyvatel asi šest až osm set Židů, kteří panovníkovi za ochranu ročně odváděli značné částky. Židé se ve městě věnovali především obchodu a značné příjmy jim plynuly z půjčování peněz, což na jedné straně vedlo k rozkvětu židovské čtvrti, na straně druhé k nenávisti ze strany jejich věřitelů z řad křesťanských obyvatel města. Napjaté soužití sice přetrvalo dramatické období husitských válek, krátce po nich však přišel nečekaný zvrat.

Richard Feder

Jan Kapistrán.

Roku 1451 kázal v Brně charismatický františkánský mnich Jan Kapistrán, jehož výpady proti heretikům, husitům a Židům vedly o tři roky později k vypovězení židovského obyvatelstva ze všech moravských královských měst. Na základě výnosů krále Ladislava Pohrobka přišli Židé v Brně o třicet domů, synagogu a veškeré půjčené peníze i úroky z nich. Majetek si rozebrali křesťanští obyvatelé Brna a synagoga, stojící na dnešním Římském náměstí, byla proměněna na křesťanský kostel zasvěcený Marii Magdaléně. Brněnští Židé nalezli útočiště v okolních městech – Boskovicích, Slavkově, Dolních Kounicích, Ivančicích či Pohořelicích, kde založili kvetoucí obce.

Plán Brna v roce 1650. Vyznačená část zhruba odpovídá umístění původní Židovské brány a Židovské ulice. Zhruba v těchto místech také vede dnešní Masarykova ulice.

Kostel svaté Máří Magdalény. Foto © VRN

Následuje zastavení 3 | Porta Judeorum

Ústí Masarykovy ulice u Hlavního nádraží.