3 | PORTA JUDEORUM

Zaniklá místa spojená s židovským osídlením v Brně.

Nejvýznamnější památku připomínající středověké osídlení města Brna židovskou komunitou představovala až do 19. století Židovská brána. Svůj název získala podle stejnojmenné ulice, která vedla od brány k Dolnímu trhu – současnému náměstí Svobody. Právě zde se až do vyhnání Židů z Brna za vlády krále Ladislava Pohrobka rozkládala židovská čtvrť, jejíž dávná přítomnost zůstala v názvu místa několik následujících století.

Židovská brána v 19. stol. Akvarel F. Richtera © Brno Expat Centre

Jižní brněnská brána, kterou se vstupovalo do Brna od Pohořelic a Mikulova, byla postavena krátce po polovině 14. století jako součást důmyslného městského opevnění. Po přestavbě v roce 1508, na níž se podílel brněnský rodák a jeden z největších sochařů pozdní gotiky Anton Pilgram, se stala nejkrásnější brněnskou bránou, obdivovanou ještě moravskými malíři období romantismu.

Židovská brána. Foto 2x © Archiv města Brna

Brána byla zbourána roku 1835 a kromě několika fragmentů kamenických prvků ji připomíná pouze pozdější reliéf na fasádě domu při ústí Masarykovy ulice (nad vstupem do dnešní provozovny KFC).

Reliéf Židovské brány nad vchodem. Foto © VRN

Brány do města tvořily pro Židy nepřekročitelnou hranici. Vstup do Brna jim byl po dlouhá desetiletí pod přísnými tresty zapovězen, a pokud byla učiněna výjimka, stalo se tak pouze za účelem obchodu, kdy museli židovští kupci zaplatit městu vysokou daň. Při příchodu do Brna měli povolený vstup pouze Židovskou branou a své zboží mohli nabízet jen na Rybím trhu, dnešním Dominikánském náměstí. Přespávat a jíst však mohli pouze na předměstí, konkrétně v městském hostinci Nový svět na ulici Křenová.

Hostinec Nový svět. Foto © Archiv města Brna.

Situace se začala postupně měnit během vrcholného baroka, kdy si zemští úředníci uvědomili, že se bez schopných a spolehlivých židovských obchodníků ekonomika měst neobejde. Na předměstí Křenová žilo už na začátku 18. století padesát dva židovských obyvatel a už o pár desetiletí později začali Židé postupně pronikat i do samotného Brna. V roce 1750 získal zámožný obchodník Jacob Moises, nazývaný podle svého rodiště Dobruška, monopol na prodej tabáku a ve stejném roce si na Cejlu otevřel továrnu. Doba nastávajícího osvícenství přála postupně i dalším židovským podnikatelům ze všech koutů monarchie, kteří si v Brně během vlády Marie Terezie a Josefa II. začali otevírat první továrny a podniky. Rodiny Gomperzů, Popperů a Franklů byly jedny z prvních, které měly v následujícím století zahájit slávu židovského Brna.

Následuje zastavení 4 | Hlavní nádraží

Před budovou Hlavního nádraží.